5 nejčastějších chyb při vytváření plánu reakce na incidenty

NIS2 přináší nové požadavky pro organizace, včetně povinnosti vytvořit plán reakce na incidenty (IRP – Incident Response Plan). Připravený IRP je klíčový pro ochranu dat a nepřetržitý chod firmy. V tomto článku se podíváme na pět nejčastějších chyb, kterých se při tvorbě IRP vyvarovat.

Evropská kybernetická směrnice NIS2, která bude přenesená i do české legislativy tento rok, zavádí nové požadavky a závazky pro organizace a dotkne se mnoha tisíců českých podniků. Jedním z klíčových požadavků je vytvoření plánu reakce na incidenty (IRP).

Připravený plán reakce na incidenty je klíčový pro ochranu vašich dat a zajištění nepřetržitého chodu firmy. Obsahuje pokyny, jak rozpoznat bezpečnostní události, reagovat na ně a omezit jejich dopady tak, aby se minimalizovaly škody a rychle obnovil normální provoz po kyberútoku. To, jak by měl plán reakce vypadat, jsme popsali v předchozím článku.

Jak vytvořit účinný Incident Response Plan v souladu s NIS2?

Jak vytvořit účinný Incident Response Plan v souladu s NIS2?

Zobrazit článek

Plán reakce na incidenty by měl zahrnovat několik důležitých kroků, jako je tvorba politiky pro řízení reakce na incidenty, sestavení týmu pro reakci na incidenty nebo vytvoření postupů od detekce útoku přes správnou a efektivní reakci až po vyhodnocení a analýzu.

Obecně lze říci, že vytvoření a implementace efektivního plánu reakce na incidenty je klíčovým krokem k ochraně informačních aktiv a zajištění kontinuity podnikání. Při tvorbě a implementaci plánu reakce na incidenty je však třeba se vyvarovat některých častých chyb. V tomto článku se zaměříme na pět nejčastějších z nich.

1. Plán není testovaný a pravidelně aktualizovaný

Plán je tak dobrý, jak dobré je jeho použití během skutečného incidentu. A nejlepším způsobem, jak identifikovat případné mezery, je vyzkoušet jej v praxi. Pravidelně proto testujte procesy, nástroje a reakce týmů, abyste identifikovali nedostatky, které je třeba odstranit. Toto zajistí, že je vaše organizace připravena reagovat efektivně na kybernetické bezpečnostní incidenty.

Kromě toho plán pravidelně revidujte a aktualizujte, aby byl v souladu s aktuálními hrozbami a s operačními postupy vaší organizace.

2. Nedostatek specifičnosti nebo naopak přílišná konkrétnost

Účinný plán reakce na incidenty by měl poskytovat konkrétní kroky pro detekci bezpečnostních incidentů, jejich hlášení a reakci na ně. Chcete-li toho dosáhnout, vyhněte se příliš obecnému a nekonkrétnímu popisu. Místo toho specifikujte role a odpovědnosti každého člena týmu. Krom toho definujte stručně, ale efektivně postupy a komunikační protokoly. To zajistí rychlou a efektivní reakci na případný incident.

Plán by měl poskytovat obecný rámec a zásady, podle kterých se bude tým při řešení incidentu řídit, nikoliv podrobné uživatelské příručky. Přílišná konkrétnost a detaily mohou být kontraproduktivní a vést ke zbrzdění vašich kolegů, když dojde na lámání chleba.

Ideální IRP by měl odpovídat na základní otázky, co dělat v případě bezpečnostního incidentu:

• Kdo – definice toho, kteří pracovníci jsou součástí procesu reakce na incidenty a jaké dovednosti nebo schopnosti se od nich vyžadují.
• Co – popis činností, které se provádějí v jednotlivých fázích procesu reakce na incident. Plán by měl určit postup identifikace povahy incidentu, dostupné zdroje dat a příručky, podle kterých se bude postupovat.
• Kdy – stanovení pořadí činností, které se mají provést při incidentu, a určení odpovědnosti jednotlivých členů týmu.
• Jak – plán musí obsahovat přehled nástrojů a komunikačních kanálů, které má tým k dispozici pro reakci a komunikaci v případě incidentu.

3. Podcenění významu hierarchie dokumentů

Běžnou chybou je pohlížet na plán jako na izolovaný dokument, který není integrovaný s jinými bezpečnostními politikami a dokumentací. Chcete-li tomu zabránit, stanovte jasnou hierarchii dokumentů a ujistěte se, že plán reakce na incidenty je integrován s jinými politikami a postupy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Toto zabrání duplikaci, zmatkům a zajistí koordinovaný přístup k bezpečnosti.

Poněkud drahý teambuilding. Jak firma přežila útok ransomwarem LockBit

Poněkud drahý teambuilding. Jak firma přežila útok ransomwarem LockBit

Zobrazit článek

4. Přehlédnutí důležitosti spolupráce a komunikace

Spolupráce a komunikace jsou klíčové pro efektivní reakci na incidenty. Ujistěte se, že váš plán reakce na incidenty zahrnuje postupy pro spolupráci s jinými odděleními, partnery, dodavateli a dalšími organizacemi a zodpovědnými orgány. To usnadní zpracování hlášení a zajistí koordinovanou reakci na bezpečnostní incidenty.

5. Zanedbání specifických hrozeb a zranitelností

NIS2 vyžaduje, aby organizace implementovaly základní opatření k ochraně před konkrétními formami pravděpodobných kybernetických hrozeb. Při vytváření plánu reakce na incidenty je třeba zvážit specifické hrozby a zranitelnosti, kterým vaše organizace čelí. Upravte plán tak, aby se zaměřoval na tato specifická rizika, a ujistěte se, že odpovídá požadavkům NIS2 na hlášení incidentů.

Vytvoření plánu reakce na incidenty je důležitý krok při dosažení dodržování požadavků NIS2. Předejděte výše uvedeným pěti nejčastějším chybám, abyste zajistili, že váš plán reakce na incidenty bude efektivní, rozumně detailní a přizpůsobený potřebám vaší organizace. Ujistěte se, že stanovíte jasnou hierarchii dokumentů, poskytujete konkrétní kroky pro detekci, hlášení a reakci na incidenty, zvážíte specifické hrozby a zranitelnosti, pravidelně testujete a aktualizujete plán, a důrazně dbejte na spolupráci a komunikaci.

Co si z článku odnést:

• Plán reakce na incidenty (IRP) je klíčový pro ochranu firemních dat a zajištění nepřetržitého chodu firmy. Měl by obsahovat pokyny, jak rozpoznat bezpečnostní události, reagovat a omezit jejich dopady.
• Plán by měl být pravidelně testovaný a aktualizovaný, aby byl v souladu s aktuálními hrozbami. Měl by poskytovat konkrétní kroky pro detekci incidentů, jejich hlášení a reakci na ně, ale zároveň by neměl být příliš detailní.
• Při vytváření IRP je důležité stanovit jasnou hierarchii dokumentů a integrovat plán s jinými bezpečnostními politikami a dokumentací. Spolupráce a komunikace mezi odděleními, partnery a dalšími organizacemi je klíčová pro efektivní reakci na incidenty.
• Organizace by měly zvážit specifické hrozby a zranitelnosti, kterým čelí, a upravit plán tak, aby odpovídal požadavkům NIS2 na hlášení incidentů. Pravidelné testování a aktualizace plánu jsou nezbytné pro zajištění jeho efektivity.

Kateřina Benešová
Marketingový specialista pro B2B