7 signálů, že je vaše firma pod útokem. Jak si jich všimnout?

Kybernetické útoky se obvykle nedějí najednou. Často jde o dlouhodobý, promyšlený proces, kdy útočníci potichu mapují prostředí firmy, hledají slabiny a šíří se sítí, aniž by na sebe upozornili. Včasné rozpoznání i drobných odchylek od běžného stavu může rozhodnout o tom, zda firma útok zastaví včas. 

Rychlost reakce přitom rozhoduje. Podle průzkumu IBM trvá firmám v průměru 204 dní, než zjistí, že došlo k narušení bezpečnosti – a dalších 73 dní, než incident zcela vyřeší. Každý den zpoždění ale znamená větší škody: delší výpadky, větší objem uniklých dat a hlubší dopad na reputaci. Organizace, které dokážou incident identifikovat a zastavit do 200 dní, ušetří v průměru více než 1 milion dolarů oproti těm, kterým to trvá déle. 

Podle dat Světového ekonomického fóra má 72 % organizací dojem, že se jejich kyberbezpečnostní riziko v posledním roce zvýšilo. Přičemž za jeden z hlavních důvodů označují eskalující geopolitické napětí. To se týká i České republiky, kde zpravodajci v květnu 2025 odhalili špionážní kampaň čínské APT skupiny, která několik let nepozorovaně sledovala e-maily ministerstva zahraničí

Dlouhodobé útoky na vaši firmu 

• Pokročilá přetrvávající hrozba (Advanced Persistent Threat – APT): Typický příklad cíleného, dlouhodobého kybernetického útoku, při kterém se útočník snaží získat a udržet trvalý přístup do systému organizace. V něm pak působí bez povšimnutí celé týdny, měsíce, nebo dokonce roky. Hackeři proniknou dovnitř přes bezpečnostní chybu, falešný e-mail nebo pomocí skrytého programu, který jim umožní vzdáleně ovládat napadený systém, aniž by si toho někdo všiml. Následně se v síti pohybují opatrně, sledují provoz a sbírají informace, aby jejich konečný zásah měl co největší dopad.   
• Vnitřní hrozba (Insider Threat): Zaměstnanec nebo dodavatel, který má oprávněný přístup do firemního systému, ale začne ho zneužívat. Jeho chování může vypadat jako běžná náplň jeho práce, takže ho nelze snadno odhalit technickými nástroji. 
• Útok přes dodavatelský řetězec (Supply Chain Attack): Útočník se nezaměří přímo na firmu, ale na jejího partnera nebo dodavatele, přes kterého se pak dostane dál. Infikovaný software, služba nebo komponenta můžou být používány celé měsíce, než firma zaznamená, že je v ohrožení. 
• Zneužití přístupových údajů (Compromised Credentials): Útočník získá hesla například z phishingu nebo úniku dat a poté se s nimi měsíce nepozorovaně pohybuje ve vaší síti. Pokud nejsou účty pravidelně měněny nebo monitorovány, může útočník přístup dále prodávat a využívat i dlouho poté, co došlo k původnímu průniku. 
• Skrytý škodlivý kód (Dormant Malware): Škodlivý kód, který se v systému ukrývá týdny či měsíce a čeká na správný moment ke spuštění. Může se aktivovat při splnění určitých podmínek, například při připojení k síti nebo otevření specifického souboru. 

7 signálů, kterých je dobré si všimnout 

Takzvané indikátory kompromitace (IoC) jsou konkrétní technické nebo behaviorální stopy, které signalizují, že došlo k narušení bezpečnosti. Nejde o jednorázový alarm, ale o jemné změny v chování uživatelů, systému nebo datového toku, které samy o sobě nemusejí působit podezřele, dokud si je někdo nespojí dohromady.  

Schopnost tato varování včas rozpoznat a správně vyhodnotit je klíčem k tomu, jak předejít větším škodám. 

Čeho si všímat?  

1. Nefunkční přihlašovací údaje. Pokud se uživatelé bezdůvodně nemohou přihlásit ke svým účtům, může to znamenat, že útočník změnil hesla a převzal kontrolu. Jde o častý krok po úspěšném průniku. 
2. Neobvyklý provoz v síti. Nečekaný nárůst datového provozu, neznámé připojení nebo zvláštní přenosy souborů mohou naznačovat, že probíhá exfiltrace dat nebo skrytá komunikace s útočníkem. 
3. Podezřelé zprávy z interních účtů. Pokud chodí neobvyklé zprávy z jinak důvěryhodných účtů, může být účet kompromitovaný. Útočník se často snaží dostat přes kolegy napadeného dál do sítě. 
4. Neznámé programy nebo soubory. Nové aplikace nebo soubory, u kterých si nikdo nepamatuje, že by je instaloval, mohou být známkou škodlivého kódu. Mohou běžet skrytě a maskovat se běžnými názvy.  
5. Neobvyklé změny v systému nebo souborech. Změny konfigurace, chybějící soubory nebo neautorizované úpravy mohou být známkou manipulace. Vyplatí se sledovat i drobné změny, které vypadají nevinně. 
6. Podezřelá finanční aktivita. Neobvyklé platby, výběry nebo změny v bankovních účtech mohou znamenat, že útočník získal přístup do finančního systému. I drobné částky mohou signalizovat začátek většího útoku. 
7. Zpomalený počítač nebo síť. Zpomalení systému bez zjevné příčiny může ukazovat na běžící malware, skryté procesy nebo přenos dat mimo firmu. Často jde o první viditelný příznak útoku. 

Které technologie pomůžou s detekcí? 

Kombinace dobře nastavených nástrojů, informovaného bezpečnostního týmu a pozorných zaměstnanců vytváří nejúčinnější obrannou linii proti dlouhodobým hrozbám. 

Moderní bezpečnostní technologie dnes firmám výrazně usnadňují detekci útoků. Nástroje jako SIEM systémy (Security Information and Event Management), EDR řešení (Endpoint Detection and Response) nebo behaviorální analýza dokážou automaticky sledovat provoz v síti, odhalovat podezřelé vzorce chování a upozorňovat na odchylky, které by člověk snadno přehlédl. Tyto nástroje generují upozornění na základě obrovského množství dat – z přihlášení, provozu, aktivit uživatelů i systémových změn. 

Co se vám děje pod rukama? O2 Security Centrum pohlídá celou firemní síť

Co se vám děje pod rukama? O2 Security Centrum pohlídá celou firemní síť

Zobrazit článek

Aby ale technologie skutečně plnily svou roli, musí je pravidelně sledovat a vyhodnocovat bezpečnostní tým. Ten má za úkol rozpoznat, co je běžná odchylka a co reálná hrozba. Může například rozlišit, kdy zaměstnanec mění chování kvůli novému projektu a kdy jeho účet někdo kompromitoval. Bez tohoto kontextu hrozí buď ignorování reálného incidentu, nebo naopak zahlcení falešnými poplachy. 

Na závěr je klíčové, aby byli do bezpečnostní kultury aktivně zapojeni také běžní zaměstnanci. I bez hlubších technických znalostí dokážou rozpoznat varovné signály – například podezřelé e-maily, neobvyklé přístupy z neznámých lokalit nebo náhlé zpomalení systému.  

Pokud si všimnou neobvyklých zpráv od kolegů, neočekávaných změn v přístupu k účtům nebo zvláštního chování počítače, měli by takovou informaci bez odkladu předat pověřenému bezpečnostnímu kontaktu – typicky IT administrátorovi nebo členovi bezpečnostního týmu. 

Zásadní je, aby firma měla jasně definovaný a snadno dostupný proces pro hlášení incidentů a zároveň podporovala otevřenou a bezstresovou kulturu nahlašování. Pouze tak může zaměstnanec opravdu fungovat jako první linie obrany – a přispět k včasnému odhalení a zastavení útoku dříve, než napáchá škody. 

Kdo může varovným signálům dodat kontext? 

• Bezpečnostní tým (nebo externí partner), který zná technické prostředí a umí vyhodnotit, jestli jde o útok, nebo o oprávněné jednání. 
• IT administrátor, který ví, kdo má jaká oprávnění a jak běžně pracuje. 
• Linioví manažeři a vedoucí týmů, protože mohou říct, jestli změna chování uživatele odpovídá třeba změně role nebo projektové potřebě. 
• Zaměstnanci, jelikož znají svůj standard a všimnou si, když se něco děje jinak (například e-mail o změně hesla, které neměnili, nebo aktivita, kterou sami nespustili). 

Co si z článku odnést?  

• Moderní kyberútoky jsou často nenápadné a probíhají dlouhodobě – o to jsou pro firmu nebezpečnější. 
• Rychlá detekce a reakce mohou výrazně snížit škody. Včasný zásah často znamená rozdíl mezi incidentem a krizí. 
• Klíčové je všímat si drobných odchylek od běžného provozu, jako jsou neobvyklé přístupy, zpomalení systémů nebo podezřelé zprávy. 
• Technologie jako SIEM, EDR nebo behaviorální analýza pomáhají tyto signály odhalit, ale i jejich výstupům musí bezpečnostní tým dodat kontext.

Kateřina Dobrá
Marketingový specialista pro B2B