Exposure validation: Víte, které části firemního systému jsou otevřené útokům?

Zjistěte, jak prověřování jednotlivých bodů IT infrastruktury vůči zneužití v praxi funguje. A proč je exposure validation možná jedinou odpovědí na dynamický vývoj v éře cloud computingu a práce na dálku.

Exposure validation (EV) je proces, se kterým si můžete ověřit, které systémy, služby nebo data jsou aktuálně vystavené vnějším kybernetickým hrozbám. Jde o další nástroj pro bezpečnostní experty, který pomáhá organizacím posoudit účinnost bezpečnostních opatření, a to skrze neustálé testování a prověřování stávající obranné strategie či kontrolu neautorizovaného přístupu.

V čem je tato moderní metoda lepší než tradiční zkoumání teoretických nebo předem definovaných scénářů bezpečnostních rizik? EV analyzuje aplikace, systémy a infrastrukturu z pohledu potenciálního útočníka. Zaměřuje se na reálné hrozby. Pomáhá odhalit, které slabiny jsou skutečně exponované a kde aktuálně nejvíc hrozí útok. A v neposlední řadě testuje obranu jako funkční celek, nikoli zvlášť její konkrétní části.

Exposure validation ve svých variantách kombinuje penetrační testy, red teaming a automatizovanou simulaci kybernetických útoků, a tím pádem pomáhá vytvářet zmiňovaný realistický pohled na aktuální stav firemního zabezpečení.

Jak AI ovlivňuje hacking? Rozhovor s odborníkem Danielem Hejdou

Jak AI ovlivňuje hacking? Rozhovor s odborníkem Danielem Hejdou

Zobrazit článek

Dopady práce na dálku

S prudkým nárůstem práce na dálku a využíváním cloudových technologií čelí organizace zcela novým výzvám v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zaměstnanci dnes často přistupují k citlivým datům odkudkoli – podle platformy softwarové společnosti Splashtop například až 98 % pracovníků dává přednost práci na dálku a 16 % firem už funguje zcela remote. Tento trend výrazně rozšiřuje bezpečnostní perimetr organizací a tradiční přístupy k ochraně dat a systémů přestávají být dostatečné.

Cloud computing a distribuované systémy jsou pro práci na dálku nepostradatelné díky své dostupnosti a flexibilitě, odstraňují omezení tradiční kancelářské infrastruktury a podporují dynamický způsob práce. Na druhou stranu však vytvářejí prostor pro vznik nových zranitelností, jejichž monitorování a ochrana můžou být složitější.

Díky EV mohou firmy identifikovat slabá místa, která vznikají právě při rozšiřování IT infrastruktury do více propojených systémů, zařízení či geografických lokalit. EV zkoumá nejen tradiční bezpečnostní opatření, ale zaměřuje se na skutečné scénáře útoků, což umožňuje neustálou aktualizaci ochrany v prostředí, kde se hrozby mohou měnit každou hodinou.

Jak exposure validation funguje v praxi?

Prvním krokem při EV je tedy stanovení jasných cílů na základě regulačních požadavků a bezpečnostních priorit organizace. Stejně důležité je přesně vymezit rozsah, tedy určit, které systémy, sítě a datové sady se budou testovat – a validovat. Jedině správně definovaný rozsah totiž zajišťuje, že se organizace zaměří na nejdůležitější oblasti a minimalizuje možné plýtvání lidskými i finančními zdroji.

Validace pak vyžaduje také kombinaci vhodných nástrojů a technik, které odpovídají potřebám konkrétní organizace. Například automatizované skenování zranitelností slouží k rychlému odhalení známých slabin, zatímco penetrační testování už simuluje reálné útoky a hledá potenciální díry v obranných mechanismech.

Co to je red teaming?

Součástí exposure validation mohou být i tzv. red team cvičení. O co jde? Jedná se o systematickou simulaci reálných kybernetických útoků, jejímž cílem je otestovat bezpečnostní opatření organizace z pohledu potenciálního útočníka.

Tato metoda pomáhá identifikovat slabiny v obraně a poskytuje praktické informace pro jejich odstranění. Součástí red teamingu je tvorba realistických útoků, které vycházejí z analýzy hrozeb a historických útoků. Například ve finančním sektoru může jít o phishingové kampaně nebo zneužití privilegovaných přístupů. Tyto simulace by měly být pravidelně aktualizovány, aby odrážely aktuální hrozby a trendy.

Výhody adversarial exposure validation

Ještě o krok dál jde adversarial exposure validation (AEV). AEV je metodika kybernetické bezpečnosti, která umožňuje simulaci reálných útoků s cílem ověřit celkovou efektivitu bezpečnostních opatření.

Tato metoda kombinuje automatizované penetrační testování, simulaci útoků (breach and attack simulation, BAS) a zmiňovaný red teaming, aby poskytla organizacím komplexní přehled o jejich bezpečnostní situaci. Klíčovým aspektem AEV je schopnost oddělit teoretická rizika od skutečně využitelných zranitelností, což umožňuje týmům zaměřit se na priority a efektivněji snižovat kybernetická rizika. 

Další důležitou součástí AEV je testování robustnosti bezpečnostních mechanismů v reálných podmínkách. Tento proces poskytuje organizacím cenné poznatky o tom, kde se nacházejí jejich slabiny, a pomáhá navrhnout úpravy, které zvyšují odolnost vůči specifickým útokům.

Společnost Gartner nedávno vyhodnotila koncept adversarial exposure validation (AEV) jako zatím nejefektivnější přístup, který organizacím umožňuje soustředit se na podstatné zranitelnosti namísto snahy podchytit všechny zranitelnosti stejnou měrou, což může být pro některé firmy příliš nákladné.

V kontextu cloudové infrastruktury pomáhá přístup AEV snižovat přetížení bezpečnostních týmů, které v cloudu můžou spravovat až stovky nastavení, jako jsou firewallové politiky, přístupová práva, konfigurace sítí a zálohování nebo šifrování dat. V takovém prostředí chyba v jedné konfiguraci může vést k nechtěné expozici dat nebo systémů.

Je důležité mít na paměti, že exposure validation není jednorázový proces – závěry je třeba pravidelně přezkoumávat a doplňovat o nové poznatky, které reflektují změny v IT infrastruktuře a bezpečnostním prostředí. Zavedení kontinuálního monitoringu a průběžného testování pomocí automatizovaných nástrojů by to organizacím mělo částečně usnadnit.

Co si z článku odnést?

• Exposure validation ověřuje, které systémy, služby nebo data jsou aktuálně vystavené vnějším hrozbám, a pomáhá firmám pochopit jejich skutečné bezpečnostní riziko.
• Proces zahrnuje skenování zranitelností, penetrační testy a simulaci útoků, které odhalují slabiny v IT infrastruktuře a testují obranné mechanismy.
• V době cloud computingu a vzdálené práce je validace klíčová, protože bezpečnostní perimetr organizací se rozšiřuje a zvyšuje se riziko expozice citlivých dat.
• Výsledky validace poskytují technickým týmům konkrétní doporučení ke zlepšení, zatímco vedení získává přehled o rizicích a souladu s regulačními požadavky.
• Tento proces není jednorázový – vyžaduje kontinuální monitorování, pravidelné testování a aktualizaci podle nově vznikajících hrozeb a změn v infrastruktuře.

Kateřina Benešová
Marketingový specialista pro B2B