Důvěra je základ úspěšné spolupráce a v kyberprostoru ji můžete rychle ztratit, říká Berta Jarošová

Z Washingtonu sleduje dění v kyberprostoru, propojuje české a americké experty a hájí zájmy České republiky tam, kde se rozhoduje o digitální budoucnosti. Berta Jarošová, cyber attachée Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) pro USA a Kanadu, působí jako most mezi světy technologií, politiky a bezpečnosti. Proč kyberbezpečnost není čistě technická disciplína? Jaká témata aktuálně rezonují v USA? A jaké to je budovat kariéru v oboru, kde ženy zatím tvoří menšinu?  

Vaše kariérní cesta byla velmi různorodá. Co vás přivedlo právě ke kyberbezpečnosti?  

Oblasti kybernetické bezpečnosti v mezinárodních vztazích jsem se začala věnovat před deseti lety na univerzitě v Leidenu. Nizozemsko bylo tahounem kybernetické diplomacie a profilovalo se i v oblasti uplatnitelnosti mezinárodního práva v kyberprostoru. Tehdy byly zveřejněny informace o kyberútoku na Ministerstvo zahraničních věcí ČR a já jsem si říkala, co jako stát v takové situaci můžeme dělat.  

V době, kdy vznikal Odbor kybernetické bezpečnosti, jsem začala spolupracovat s tehdejším zmocněncem pro kyberprostor Ministerstva zahraničí. Odtamtud moje cesta vedla do mezinárodního týmu na NÚKIB a podílela jsem se například na podpisu vládního memoranda mezi ČR a USA v oblasti 5G bezpečnosti za první Trumpovy administrativy. Rok jsem působila i na Ministerstvu obrany a v roce 2022 jsem přijala nabídku nastoupit za NÚKIB na ambasádu ve Washingtonu, kde stále působím.  

Nejslabším článkem kyberobrany je stále člověk

Zobrazit

S trochou nadsázky jsem si vytvořila takový vlastní rotační program silovými resorty státní správy a z těchto zkušeností čerpám dodnes. Takže mě k tomu přivedla náhoda, zvědavost a tak trochu vlastní iniciativa.  

Musíme ukazovat příklady žen, které uspěly v technických oborech  

Česko zastupujete ve vysoce odborné oblasti, kde dominují muži. Jaké to je? A vnímáte, že se to prostředí mění?  

Je to práce, která mě baví, dává mi smysl a naplňuje mě. Vždy jsem se soustředila primárně na kvalitu a schopnosti v praxi, a ne na to, zda jsem u stolu v menšině. Žen je v technických oborech stále méně, ale situace se postupně zlepšuje. Například v USA nejvyšší posty v oblasti kybernetické bezpečnosti donedávna zastávaly hlavně ženy a také na dalších ambasádách ve Washingtonu jsou ženy. I na NÚKIB máme řadu kolegyň, které působí ve vládním CERT, v kryptografii nebo bezpečnosti satelitních komunikací.  

Určitě pomáhají iniciativy na podporu uplatnění žen – i proto jsme před téměř dvěma lety založili iniciativu Women4Cyber Czechia, českou kapitolu Women4Cyber Foundation, a snažíme se k větší genderové a generační diverzitě přispět například podporou studentek a mladých profesionálek. Osobně věřím, že je důležité ukazovat příklady žen, které uspěly v tomto oboru a prorazily skleněný strop.  

Ženy ale často odrazuje pověst „tvrdého“ technického prostředí. Co byste jim poradila?  

Aby se nenechaly odradit, šly si za svým a nebály se oslovit ženy i muže, kteří v této oblasti již působí. Je skvělé, že dnes existuje řada dostupných online kurzů nebo organizací, jako jsou Czechitas, které mají vzdělávací programy. Jejich absolventkami jsou často ženy, které hledají změnu pracovního směru nebo novou příležitost během mateřství. Kybernetická bezpečnost není jen technická disciplína, řada rolí je netechnických, kde lze uplatnit široké spektrum dovedností a zkušeností.  

Vaše role je zajímavá, ale určitě i náročná. Máte nějaký osvědčený způsob nebo rituál, který vás vrací zpět do klidu?  

Na rituály si moc nepotrpím. Odpojit se bývá často složité, obzvlášť kvůli časovému posunu a operativní spolupráci mezi týmy v USA, Brně a Praze. Určitá odolnost vůči stresu a schopnost přizpůsobit se změnám i nečekaným situacím k této práci patří. Energii však nejraději čerpám v muzeích a galeriích výtvarného umění, sportem nebo v přírodě.  

Žijeme v době technologického soupeření, takže geopolitiku nelze od kyberprostoru oddělit.

Berta Jarošová
cyber attachée (NÚKIB)

Autoritářské státy využívají technologie ke sběru dat a prosazování svých zájmů

Jak vypadá váš pracovní den v roli cyber attachée v USA a Kanadě?  

Primárně spolupracuji s federální vládou a soukromými technologickými společnostmi, které mají určité know-how. Stejně jako u ostatních cyber attachés NÚKIB v Bruselu, Tel Avivu a Canbeře je těžištěm mé práce budování a udržování kontaktů, sběr a vyhodnocování informací, zastupování ČR při důležitých jednáních. Zaměřuji se také na vytváření příležitostí pro užší spolupráci.  

Spolupracuji s kolegy napříč ambasádou při přípravě a podpoře vládních delegací ve Washingtonu, v oblasti kybernetické obrany nebo při konzultacích s českými firmami mířícími na severoamerický trh. Díky tomu, že má Česko ve Washingtonu tuto pozici už od roku 2015, máme určitý náskok a vybudované postavení.  

Žádný den není stejný a často reagujeme na aktuální dění nebo kyberbezpečnostní incidenty s dopadem na obě strany Atlantiku.  

Evropa staví na regulaci jako základu zajišťování kybernetické bezpečnosti, zatímco USA efektivněji vytěžují know-how technologických společností.

Berta Jarošová
cyber attachée (NÚKIB)

Zmiňovala jste, že jste se kyberbezpečnosti v kontextu mezinárodních vztahů začala věnovat před deseti lety. Vnímáte, že se hranice mezi politikou a technologiemi stále víc stírá?  

Kybernetická bezpečnost je součástí národní bezpečnosti. Žijeme v době technologického soupeření, takže geopolitiku nelze od kyberprostoru oddělit. Autoritářské státy využívají technologie pro sběr citlivých dat a prosazování svých zájmů. Prostřednictvím škodlivých aktivit útočí nejen na kritickou infrastrukturu a systematicky využívají soukromé společnosti nebo hackerské skupiny. Hrozbu z tohoto pohledu představuje i předávání dat do Číny, před čímž jsme jako NÚKIB varovali v září.  

Paralelně pozorujeme trend, kdy se technologie a kybernetická bezpečnost stávají rukojmími širších politických vyjednávání. Geopolitika vstupuje i do debat o rizicích technologické závislosti a suverenitě v EU.  

Důvěru lze rychle ztratit a těžko se získává zpět  

Zmiňujete, že geopolitika a kybernetická bezpečnost jsou dnes úzce propojené a technologie často bývají předmětem širších politických jednání. Promítá se to nějak do témat, která mezi Českem a Severní Amerikou řešíte?  

Ano, aktuálně je to především kyberšpionáž ze strany Číny a Ruska a jejich snahy o narušení, nebo dokonce ochromení kritické infrastruktury. Napadá mě třeba rozsáhlá kampaň Salt Typhoon zaměřená na telekomunikační společnosti, která v USA stále rezonuje.  

Velkým tématem je tzv. odstrašení v kyberprostoru a využívání všech dostupných nástrojů, jako je aplikování ofenzivních schopností a možností aktivní obrany. I proto ČR prostřednictvím NÚKIB hostí v březnu 2026 NATO Cyber Champions Summit, který se zaměřuje na spolupráci mezi NATO a partnery z Indo-Pacifiku a kam zveme i delegaci USA.  

Co považujete v mezinárodní spolupráci za nejtěžší? Je to byrokracie, rozdílné priority, kultura, nebo tempo vývoje technologií?  

Předpokladem pro úspěšnou mezinárodní spolupráci jsou sdílené hodnoty a vzájemná důvěra. A důvěru je těžké získat, ale snadno a rychle ji můžete ztratit.  

Navzdory této turbulentní době mě pozitivně nabíjí fakt, že Česko je dnes nejen v USA respektovaným a důvěryhodným partnerem.

Berta Jarošová
cyber attachée (NÚKIB)

A na jaký společný úspěch v česko-americké spolupráci jste nejvíce hrdá?  

Jsem ráda, že se nám podařilo ustanovit kybernetický dialog, což je zatím největší mezivládní jednání mezi ČR a USA v této oblasti. Pomyslně nás to posunulo mezi blízké spojence. A ne každé zemi se to podařilo vyjednat.  

Spolupracujeme také na veřejných analýzách hrozeb a aktérů v rámci Joint Cybersecurity Advisories, kde po boku amerických institucí, jako je FBI, NSA nebo CISA, vystupují české instituce včetně NÚKIB. To svědčí o našich analytických schopnostech a do jisté míry potvrzuje stejné vnímání hrozeb.  

V uplynulých dvou letech ČR poprvé veřejně přiřkla dvě kybernetické kampaně Rusku a Číně a v obou případech nás USA podpořily vlastním prohlášením. To svědčí o naší úzké koordinaci při reakci na závažné kybernetické incidenty.  

Nestačí se bránit, musíme i útočit

Zobrazit

Regulace je evropskou devizou, v USA vládne know-how firem  

V čem je spolupráce se Severní Amerikou klíčová?  

Čelíme stejným hrozbám i aktérům. V minulosti se nám několikrát potvrdilo, že díky včasnému sdílení informací můžeme kybernetické incidenty detekovat a předejít jim. Například jsme takto ve spolupráci s USA odhalili pokus o ransomware proti jednomu ze subjektů v ČR a díky spolupráci s Kanadou předešli incidentu v dopravě.    

A pozorujete rozdíly v přístupu?  

Já vidím tři hlavní rozdíly. Pro USA je klíčové strategické soupeření a hrozby z Číny, v Evropě zůstává hrozbou číslo jedna Rusko. V USA chybí jednotná federální regulace kybernetické bezpečnosti vůči soukromému sektoru, zatímco regulace v Evropě je naší devizou a základem systému zajišťování kyberbezpečnosti. USA pak z mého pohledu efektivněji vytěžují schopnosti a know-how technologických společností, přičemž to mnohdy probíhá pouze na dobrovolné bázi. Tam vidím prostor pro inspiraci, a i proto připravujeme projekt Kyberliga, kterým chceme systematicky posílit propojení s expertní komunitou v boji proti hrozbám.  

Kyberzákon není restrikce, ale pomocná ruka, říká šéf NÚKIBu Lukáš Kintr

Zobrazit

Když jsme u té inspirace pro budoucnost, jaké trendy podle vás aktuálně ovlivňují a budou měnit kyberbezpečnost?  

Nejde nezmínit umělou inteligenci a spolupráci s technologickými společnostmi. Zásadní bude i přechod na postkvantovou kryptografii. Osobně si myslím, že bychom jako stát měli být v integraci AI a ve spolupráci s technologickými lídry rychlejší a flexibilnější. Tyto společnosti budou hrát zásadní roli při zajišťování bezpečnosti a obrany. Vidíme to už dnes na Ukrajině. Řada soukromých společností disponuje více daty i lepším vhledem a stát by měl mít efektivní způsob, adekvátní zdroje a dlouhodobější strategii, jak toho využít nejen v kontextu kybernetické bezpečnosti.  

Co považujete za největší hrozbu současnosti? A co vás naopak naplňuje optimismem?  

Jako největší riziko vnímám oslabení důvěry, upuštění od demokratických hodnot a rozpad pevných spojenectví. I tak mě v této bezprecedentní turbulentní době pozitivně nabíjí fakt, že Česko je dnes spolehlivým a uznávaným partnerem nejen v USA. A to nejen díky NÚKIB, ale i Vojenskému zpravodajství nebo kybernetickým silám Armády ČR. Posunuli jsme se k proaktivnímu využívání našich pravomocí, což vnímají i naši zahraniční partneři. A budeme v tom, věřím, i nadále pokračovat.  

Kateřina Dobrá
Marketingový specialista pro B2B

Káťa se věnuje tvorbě článků, O2 CyberCastu a newsletterů na téma kyberbezpečnosti a moderních technologií. Srozumitelně překládá složitá témata do lidské řeči, propojuje technický svět s praxí a ráda jde pod povrch věcí. Zaměřuje se na bezpečnost dat, nové technologické trendy a jejich reálný dopad na firmy i jednotlivce.