Falešný policista nebo bankéř? Prevencí je vzdělávání a ostražitost, říká policejní rada

Oběťmi většiny dnešních kybernetických zločinů bývají jednotlivci. Lidé, kteří podlehnou takzvaným kyberšmejdům, ale mohou být právě kvůli tomu i hrozbou pro firmy. Jak se proti takovým útokům bránit, radí policejní rada Ondřej Kapr. Důraz klade na vzdělávání a ochotu si připustit, že cílem útoku může být skutečně každý.

Ještě před pár lety jsme si kyberpodvody spojovali hlavně s podezřelými e-maily z Nigérie. V dnešní době stačí jeden telefonát, jedna zpráva nebo jeden klik a můžete přijít o peníze, data i pocit bezpečí. „Kyberkriminalita dnes není ani sci-fi, ani žádné okrajové téma. Je to realita, která denně připravuje lidi o peníze, důvěru i klidný spánek,“ popisuje Ondřej Kapr z první linie.

Kyberkriminalita dnes není ani sci-fi, ani žádné okrajové téma. Je to realita, která denně připravuje lidi o peníze, důvěru i klidný spánek.

Ondřej Kapr
policejní rada

To, co se mění nejrychleji, není jen technologie. Jsou to především lidé na druhé straně. Organizované skupiny, které dnes fungují jako firmy. A také oběti, protože těmi už dávno nejsou jen senioři nebo méně zkušení uživatelé.

pplk. Mgr. Bc. Ondřej Kapr

Policejní rada Ondřej Kapr z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky je odborníkem na kyberpodvody a jejich prevenci. K vyšetřování kybernetické kriminality se dostal časem, mimo jiné i proto, že byl mladý a zajímal se o techniku.

Dnes je jeho úkolem tento způsob kriminality monitorovat, vyhodnocovat a připravovat metodické pokyny pro kolegy, ale také pro lepší osvětu a prevenci vůči tomuto typu protiprávního jednání. „Kriminalita je velmi rozsáhlá a zorientovat se třeba jen v oblasti internetových podvodů není snadné,“ říká.

Kyberpodvody jako průmysl

Když se dnes bavíme o online podvodech, nemluvíme o jednotlivcích, kteří zkouší štěstí. Mluvíme o organizovaných skupinách fungujících jako dobře řízené firmy. „Už to nejsou jednotlivci. Jsou to farmy, továrny na peníze, obrovská call centra, která pracují sofistikovaným způsobem v masivním měřítku,“ vysvětluje Kapr.

Právě to je jedním z důvodů, proč počet případů roste. Statistiky tomu odpovídají. „V loňském roce jsme měli nárůst o nějakých 14 %. V letošním roce jsme jen za únor v nárůstu o dalších 24,3 %,“ říká Kapr. A to v České republice zatím tento způsob kriminality není tak silný jako jinde v zahraničí. Nicméně trend je jasný – kyberpodvody se stávají jedním z hlavních typů kriminality.

Trestná činnost v kyberprostoru v ČR v roce 2025

• 12,4 % – podíl kyberkriminality na trestných činech za rok 2025
• 21 137 skutků – tolik jich v oblasti kyberkriminality policisté loni evidovali
• 14,3 % – meziroční nárůst počtu evidovaných trestných činů
• 15,1 % – tolik kybernetických trestných činů se podařilo objasnit
• 1,3 miliardy Kč – hodnota zajištěných virtuálních aktiv

Největší část ze struktury této trestné činnosti tvoří nadále podvody spojené s prodejem a nákupem zboží. Další podstatnou část s největší způsobenou škodou představuje sériově páchaná trestná činnost za využití sociálního inženýrství, zejména podvodné investice a různé druhy phishingu. Pachatelé využívají stále sofistikovanější metody a celkově se tato trestná činnost velmi profesionalizuje. Pro legalizaci výnosů pachatelé využívají tzv. bílé koně, zlákané nabídkou snadného výdělku, přičemž peníze často legalizují přes vkladomaty do virtuálních měn.

Zdroj: Policie ČR

Obětí může být každý

Jednou z nejnebezpečnějších představ je, že „já bych na to nenaletěl“. Realita je jiná. Podle Ondřeje Kapra se obětí může stát opravdu kdokoli. Útočníci využívají sofistikované metody, kterými dovedou svůj cíl zcela zmanipulovat. 

Neútočí na znalosti, ale na emoce. Vytvářejí tlak, pocit urgence, strach nebo naopak důvěru. A právě v tu chvíli děláme chyby. Typickým příkladem je scénář s předáním peněz kurýrovi. „Ještě před pár lety to znělo absurdně. Dnes je to běžný scénář. Oběť je přesvědčena, že chrání své peníze nebo pomáhá policii, a ve skutečnosti je odevzdává podvodníkům,“ vysvětluje Kapr a dodává: „Ta manipulace je nesmírně silná.“

Počet obětí roste i přesto, že policisté, ale i banky nebo mobilní operátoři a další instituce investují množství peněz a energie do osvěty. Cílem útočníků už dnes totiž nejsou zdaleka jen senioři, mladí nebo další zranitelné skupiny. Naopak, nejčastější obětí je teď podle Ondřeje Kapra člověk v produktivním věku. „Jsou to lidé ve stresu, ve spěchu. Doba se velmi zrychluje, všechno řešíme na poslední chvíli. Právě takový člověk má ideální profil oběti těchto útoků,“ říká Kapr.

Oklamaný jednotlivec je rizikový pro firmu

Způsobená škoda je v daném případě pro jednotlivce často zcela zásadní, likvidační. A proto jsou takové útoky rizikem i pro firmy, na které primárně vlastně útočníci necílí. Zaměstnanec postižený takovým podvodem může být nejen demotivovaný, ale stává se i bezpečnostním rizikem. 

V krajním případě může skrze něj útočník získat přístup například k firemním konverzacím nebo jiným citlivým údajům a existují i případy, kdy oběť za účelem získání finančních prostředků zpronevěřila firemní peníze. Navíc se objevují i případy, kdy útočníci touto formou cílí přímo na firmy, vydávají se za dodavatele, kolegy nebo management. „V éře AI to může být čím dál nebezpečnější,“ varuje Kapr s tím, že podvrhnout identitu kolegy bude čím dál snazší.

Jak pracují kyberšmejdi

• Izolace oběti: Útočníci se oběť snaží izolovat, aby si sdělované informace nemohla ověřit a promyslet. Často s ní vedou dlouhé hovory, ve kterých se střídají v různých rolích. Tím například způsobí, že se oběti nedovolá nikdo jiný, včetně blízkých nebo banky.
• Propracované scénáře: Útočníci pracují s velmi propracovanými scénáři. Řada útoků je cílených, tedy šitých na míru danému člověku. Útočníci oběť „znají“, mají informace o některých jejích činnostech nebo znají některá její citlivá data. Díky tomu mají adekvátní odpověď na jakoukoli otázku.
• Vyvolání pocitu časové tísně nebo strachu: Jednou z cest, jak oběť obrat o peníze, je vyvolání pocitu časové tísně. Útočníci vyvolávají pocit, že je potřeba jednat okamžitě, jinak dojde k nevratné škodě. Nebojí se ale využít i výhrůžek, že by neochota spolupracovat s útočníkem mohla vyústit například v ublížení někomu z blízkých. 
• Podvržené webové stránky, doklady a identity: Dnes již není pro útočníky tak snadné podvrhnout telefonní číslo, ze kterého volají, ale čím dál více při útocích využívají podvržené webové stránky, vydávají se za konkrétní osoby (policisty, bankéře) a prokazují se jejich falešnými doklady.

Zatím tak sice většinu těchto případů, které policisté řeší, tvoří různé podvody s inzercí a prodejem zboží se škodami v řádu stovek nebo tisíců korun. Ale různé podvodné telefonáty, jež teď představují menší část nahlášených skutků, jsou rizikovější z hlediska škod. „Průměrná škoda přesahuje sedm set tisíc korun na jednu oběť,“ vysvětluje Kapr. A je vcelku jedno, zda jde o případy útoků falešných bankéřů a policistů, nebo o situace, kdy oběť navazuje domnělý romantický vztah na dálku.

Průměrná škoda přesahuje sedm set tisíc korun na jednu oběť.

Ondřej Kapr
policejní rada

Falešného policistu odhalíte snadno

Odhalit podvod přitom nemusí být pro potenciální oběť složité. Typickým signálem, že je něco špatně, jsou snahy vyvolat strach, euforii nebo vytvořit na oběť určitý tlak. A podobnou známkou jsou vlastně i metody, kterými se útočníci snaží naopak získat si důvěru. Třeba tím, že se vydávají za policistu a obětem předkládají například i falešné služební průkazy.

„Policista se nikdy v online prostředí neprokazuje služebním průkazem,“ zdůrazňuje Kapr. Tím se podle něj policista prokáže až při osobním setkání, ke kterému si danou osobu pozve na služebnu, případně když (ve výjimečných případech) dorazí za osobou domů nebo do práce.

Pozor, právě možností pozdější osobní schůzky se také útočníci snaží získat důvěru. Zvou oběť jménem skutečného policisty na skutečnou policejní služebnu a snaží se tak oběť přimět k okamžité reakci s tím, že „detaily dořeší později“. „Za dva dny přijdou lidé na tu schůzku a tam o nich nikdo neví, protože je to celé fikce,“ upozorňuje Kapr.

Policista se nikdy v online prostředí neprokazuje služebním průkazem.

Ondřej Kapr
policejní rada

Rozpoznat tyto signály dovede snáze člověk, který je ostražitý a v oblasti alespoň trochu vzdělaný. Tady mohou podle Kapra hrát pozitivní roli právě i zaměstnavatelé, kteří mají možnost pozvat policejní preventisty do firem a zaměstnance jejich prostřednictvím s hrozbami seznámit. Vzdělávat zaměstnance mohou samozřejmě i dalšími způsoby.

Obrana nemusí být složitá

Vzdělávání je pro obranu zcela zásadní. Základní osvětou ohledně kybernetických podvodů by dnes měl projít každý. A každý by se měl o tuto oblast alespoň trochu zajímat a vzdělávat se průběžně. 

I když jsou totiž základní rady vlastně pořád stejné, metody útočníků se neustále vyvíjejí a je potřeba být na ně připraven. Podle Ondřeje Kapra je důležité si na začátku připustit, že obětí může být opravdu kdokoli, a tak k tomu přistupovat. Většina lidí si dnes podle něj myslí, že je hloupost se nechat nachytat. 

„Jenže když ta situace nastane, zjistíte, že ty útoky jsou propracované,“ říká Kapr. Podle něj je potřeba informace ověřovat, nepodléhat emocím, zastavit se. „Zachovejte zdravý lidský rozum, nenechte se zastrašit, strach v tom hraje obrovskou roli,“ vysvětluje policejní rada.

Vzdělávání bude čím dál důležitější

Průběžné vzdělávání ohledně kybernetické kriminality pak bude do budoucna čím dál důležitější. Útočníci totiž dovedou intenzivně využívat moderní technologie, jako je AI, a tím intenzitu útoků i jejich úspěšnost stupňovat. Podle Kapra se bude stupňovat i cílení útoků, AI totiž pomáhá s vytěžením potřebných dat o obětech. V některých případech tak bude potřeba brát komunikaci na dálku jako nedůvěryhodnou. 

Nicméně technologie přináší i nové možnosti obrany. Důkazem toho je například AI babička Alenka, kterou jsme v O2 vytvořili právě proto, aby kyberšmejdy co nejvíc zdržela. Ta ukazuje, že se musíme rizikům přizpůsobovat a že cesty k obraně existují. Je přitom špičkou ledovce – operátoři, banky i další instituce činí v pozadí podstatně více kroků, které mají útočníkům jejich činnost zkomplikovat či znemožnit.

Co si z článku odnést?

• Obětí zejména telefonického kyberútoku se může stát úplně každý.
• Častým cílem jsou lidé s dobrým vzděláním na dobrých pracovních pozicích.
• Útoky jsou velmi sofistikované a útočníci umí oběť zmanipulovat.
• Většinou útoky připravují o peníze jednotlivce, ale mohou být i hrozbou pro firmy.
• Prevencí je především vzdělávání v oblasti hrozeb.
• Právě zaměstnavatel může být tím, kdo zaměstnance v oblasti hrozeb pomáhá vzdělávat.

Kateřina Dobrá
Marketingový specialista pro B2B

Káťa se věnuje tvorbě článků, O2 CyberCastu a newsletterů na téma kyberbezpečnosti a moderních technologií. Srozumitelně překládá složitá témata do lidské řeči, propojuje technický svět s praxí a ráda jde pod povrch věcí. Zaměřuje se na bezpečnost dat, nové technologické trendy a jejich reálný dopad na firmy i jednotlivce.