IoT

Koncept IoT rozšiřuje internetové připojení za hranice tradičních přístrojů, jako jsou počítače a smartphony, na širokou škálu dalších běžně používaných zařízení. První vize IoT sahají do 90. let 20. století a samotný termín „internet věcí“ byl poprvé použit v roce 1999 britským technologickým průkopníkem Kevinem Ashtonem. S rozvojem technologií, zejména bezdrátových sítí a miniaturizace elektroniky, se počátkem 21. století začalo množství zařízení IoT i praktických aplikací internetu věcí rapidně rozšiřovat.

Možnosti IoT

IoT dnes zahrnuje různé typy zařízení a systémů. Patří mezi ně chytré domácnosti s propojenými spotřebiči a bezpečnostními systémy, stejně jako průmyslové systémy pro monitorování výroby a údržbu strojů. V logistice lze pomocí zařízení IoT například sledovat pohyb zboží a materiálu, zrychlit expedici zásilek nebo sledovat dodržování norem a předpisů.

Technologie IoT umožňuje také rozvoj tzv. chytrých měst, ve kterých je s pomocí senzorů a dalších zařízení inteligentně řízena doprava, veřejné osvětlení, dodávka energií i další veřejné služby.

V oboru zemědělství mohou senzory IoT pomoci sledovat podmínky pro pěstování rostlin nebo chování hospodářských zvířat a rychle reagovat na nežádoucí změny. Další senzory IoT slouží pro diagnostiku ve zdravotnictví a například také efektivnější a udržitelnější správu moderních budov.

IoT a kybernetická bezpečnost

S rostoucím množstvím připojených zařízení a stále širším nasazením IoT nabývá na důležitosti bezpečnostní hledisko internetu věcí. IoT zařízení často shromažďují i citlivá osobní data a mohou být zranitelná vůči kybernetickým útokům. Nedostatečné zabezpečení může vést k úniku dat, narušení soukromí, nebo dokonce k fyzickému ohrožení lidí a škodám na majetku, například v případě kyberútoků na autonomní vozidla či zdravotnické přístroje.

Jedním z hlavních problémů bezpečnosti IoT je velký počet zařízení, která jsou často produkována různými výrobci a používají různé komunikační protokoly a standardy. To může komplikovat implementaci jednotných bezpečnostních opatření. Mnohá IoT zařízení jsou navíc produkována s ohledem na rychlost a nízké náklady, což může vést k nedostatečnému důrazu na jejich bezpečnostní funkce. Pro taková zařízení také zpravidla krátce po jejich uvedení na trh přestanou být vyvíjeny a uvolňovány aktualizace k ošetření zjištěných bezpečnostních zranitelností.

Výrobci i vývojáři zařízení a aplikací IoT proto musí klást důraz na implementaci robustních bezpečnostních opatření včetně šifrování dat, pravidelných aktualizací softwaru a silné autentizace. Obezřetnost je namístě i při používání zařízení IoT. Především je nezbytné pravidelně aktualizovat firmware všech zařízení a používat silná hesla pro přístup k jejich používání a správě.